close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Sad love

17. září 2013 v 19:46 | Ella Elis

Proč jsi přijdu jak svých citů otrok
Slzy mi tečou po tváři jak potok
Už nemám na to se pořád trápit
Pocitama se dávit
V noci nespím protože v hlavě mám tebe
Né vážně to už takhle dál nejde
Nedokážu ti to říct ani napsat
Většina lidí by už začala chlastat
Jenže já ani nevím co mám dělat
Chodila jsem i běhat
stejně mi to nepomohlo
Je to čím dál tím horší
žal smutek a bolest o hodně větší
Kdybys věděl co všechno pro mě znamenáš
Co se mnou dělá už jen to že se na mě podíváš
Asi se stydím za své city
Ale kam se podívám všude si jen ty
Bojím se co by jsi na to řekl kdybys věděl že tě miluju
A že si kvůli tomu všemu jen ubližuju
Nedá se na nic soustředit nic se nedá učit
Protože se tímhle vším musím mučit
Tím strachem že jsem pro tebe jen pouhý vzduch
Jen bezvýznamný neviditelný duch
Zatímco ty jsi světem mým
Chci tě hrozně moc to stoprocentně vím
Kolik kluků jsem kvůli tobě odmítla
Kolik pozvání a schůzek jsem zamítla
Radši jsem šla sama ven
s doufáním že přijde ten den
Co budeme spolu venku
čekala jsem byla jsem sama i když potřebovala jsem deku
Omlouvám se že tě mám ráda
Nikdy bych ti nenastavila záda!
Promiň že tě miluju
že každý den s tím bojuju
Promiň že mi na tobě záleží
A tvé jméno mi furt dokola v hlavě běží
Promiň že tě potřebuju
Promiň že mi chybíš
Vím asi se tomu všemu divíš a bojíš se
Co ještě všechno dovíš se
Nejsem fajn nejsem hezká

Jsem divná holka praštěná nedospělá
Tolik bych ti toho chtěla říct ale nedokážu
Ani chovat se normálně bláznivě s tebou nedovážu
Bojím se že udělám něco špatně
A budeš se tvářit divně
Říkat si jak jsem divná
Odlišná od ostatních prostě jiná
že se ti zprotivím a ještě víc zhnusím
Proto se klidně chovat a nemluvit musím
Mozku nejde poručit blokl se
A normálně chovat nejde se
Tak strašně bych si přála abys mě znal ..
Abys mě pochopil a takovou jaká jsem mě bral
A ze všeho nejvíc by moje přání bylo to abys mě miloval
Objal a už nikdy nepustil
Aby nás někdo rozdělil nikdy nedopustil
Chci usínat v tvém objetí
Být plná dojetí
Dívat se do tvých očí
Díky tomu nevnímat to že svět okolo nás točí
Jenže já tohle nikdy neodkážu všechno vyslovit
Nemůžu si to dovolit
Nechci zažít zase ten strach a zklamání
Co mě k pláči dohání
Zda někdy budeš číst tyhle řádky
Nikdy se to nebude moct vrátit zpátky
Ale ty stejně ani nevíš ani netušíš že je to zrovna o tobě
Proto si klidně sedíš ve svém domě
A možná si klepeš na čelo a říkáš
Bože ta je blbá proč to sakra dělá proč to píše
proč raději není tiše
říkáš mi proč to sem dáváš
Ale já si prostě nemůžu pomoct musím se z toho všeho vypsat
Už dva měsíce se z tohohle stavu nemůžu dostat
Tak prosím vyslyš mou omluvu
Pokud ti to vadí seberu se a odejdu
Bude mě to bolet ale pro tebe udělám všechno
I kdyby to mělo být to největší peklo…


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama